První rok dítěte je opravdový fičák. Každý den je jiné, umí nové věci, je bystřejší a vytváří si základy pro zbytek svého života. Mnoho maminek tak poctivě studuje psychomotorický vývoj dětí a dělá vše proto, aby se jejich ratolest vyvíjela mentálně i fyzicky co nejlépe.
Správná strava je nedílnou součástí správného vývoje, zároveň vštěpuje dítěti stravovací návyky. Je to oblast, ve které jsem našla snad nejvíce různorodých a protichůdných informací. Jak mám tedy přistupovat k zavedení příkrmů a jídlu v prvním roce života mého prcka? Musím se přiznat, že jsem si s tím opravdu lámala hlavu. Následující řádky vám nastíní cestu, kterou jsem na základě všech nasbíraných informací, mateřského instinktu a reakcí mé Justiny vybrala já.
Neexistuje jedna jediná a správná cesta. Věřím, že shrnutí níže vám pomůže vybrat tu ideální pro vás a vaši ratolest.
Kdy začít s příkrmy
Tohle je snad jediná oblast ve které se zdroje velmi shodují! Mateřské mléko je nejlepší možná výživa pro každé dítě! Doporučené období pro zavedení nemléčných příkrmů je 17. až 26. týden života. Každé dítě je jiné. Jedno může v 5. měsíci vážit 6kg a být neustále hladové, zatímco jiné ani v sedmém měsíci nesní více než lžičku příkrmu. Důležité je naslouchat svému dítěti, své intuici a svému pediatroviJ
Ve věku 6 měsíců začíná klesat přirozená zásoba železa v dětském těle, proto je nutné železo začít doplňovat nemléčnou výživou a proto je vhodné nejdéle v tuto dobu s příkrmy začít. Naopak zavedení příkrmů před ukončeným 4. měsícem může ovlivnit rozvoj alergií.
WHO jednoznačně doporučuje plné kojení po dobu 6 měsíců, a to z důvodu optimálního růstu, vývoje a zdraví dítěte.
Na druhé straně Evropská společnost pro dětskou gastroenterologii, hepatologii a výživu v roce 2008 doporučila využít tzv. imunologického okna a zařadit do stravy mezi 4. a 7. měsícem věku dítěte potraviny rizikové a tím snížit riziko alergií v pozdějším věku. Novější studie však prokázaly, že zavedení lepku mezi 4. – 6. měsícem věku ve srovnáním s jeho zavedením po 6. měsíci nesnižuje výskyt celiakie.
Byla jsem pevně přesvědčena, že budu plně kojit do 6. měsíce a pak začnu s příkrmy. Při čtyřměsíční kontrole vážila Justina 6350g a byla velmi aktivní. Pediatr mě zaskočil dotazem „jak to vidím s příkrmy“, že je čas začít vše včetně alergenů zkoušet. Ikdyž jsem stále byla přesvědčená o potřebě plného kojení do 6. měsíce, hlodalo ve mně:
- příkrmy je potřeba zavádět postupně, jak od 6. měsíce zvládnu doplňovat potřebné železo?
- na jedné straně studie pozitivní dopad imunologického okna nově popírají, na druhé straně neříkají, že by bylo nevhodné. Nemá smysl to alespoň vyzkoušet?
- jakmile něco jím, Justina mě hypnotizuje a kdyby mohla, skočí po mě a vezme mi to. Není to jasné znamení, že je čas začít ochutnávat?
Rozhodla jsem se proto pro kompromis. Jednou denně jsem od 19. týdne dávala Justině ochutnávat jídlo v malém množství (max. 2 polévkové lžíce), což nijak neovlivnilo kojení. Justina byla šťastná, že může ochutnávat, já byla klidná, že dostatečně kojím, zkouším alergeny a postupně se dostáváme k masu, které bude potřebovat v 6. měsíci jako hlavní zdroj železa.
S čím začít
Dilema kdy začít bylo vyřešeno. A teď čím ji tedy budu krmit?
Je jen na preferencích rodičů, jestli začnou masem, zeleninou, obilovinami, ovocem či vším najednou. Protože jsem na ochutnávání a objevování měla dostatek času, rozhodla jsem se pro „klasickou českou cestu“ zelenina – obiloviny – maso – ovoce.
- krok: zelenina
Zelenina pro mě byla jednoznačně první krok. S ohledem na jednoduchou stravitelnost jsem každý druh vařila v páře, následně rozmixovala s řepkovým olejem.
Olej do zeleniny přidávám, aby to „dobře klouzalo dovnitř i ven“ a pro zajištění vstřebávání vitaminů rozpustných v tucích. Řepkový olej volím z důvodu vhodného poměru omega-3 a omega-6 mastných kyselin.
Po dobu 3 dnů jsem vždy zkoušela jeden druh zeleniny, aby bylo možné vysledovat případnou alergickou reakci. Začala jsem se sladší zeleninou a pomalu přidávala vše dostupné: batát, máslová dýně, mrkev, brokolice, brambor, kedlubna, kapustičky, celer, červená kapie, květák, cuketa, špenát, zelené fazolky, špagetová dýně, červená řepa, hrášek…
- krok: obiloviny
Asi po měsíci zkoušení jsem chtěla vyzkoušet lepek. Na řadu tak přišla obilninová kaše. Tady jsem dala přednost kaši instantní, kde mě jednoduché složení přesvědčilo. Doma vařím spíše bezlepkové varianty jako quinoovou, pohankovou, jáhlovou či rýžovou.
Prvních 24 měsíců života potřebuje dítě pro vývoj mozku zejména tuky, vitamíny, železo, jód, zinek a selen. Rýžová kaše tak není mým favoritem, vařila jsem ji jen jednou pro ochutnání. Obsahuje především neesenciální sacharidy a minimum vitaminů a minerálních látek.
Do kaší ráda přidávám arašídové či mandlové máslo. Prvně jako test alergenů, následovně jako vhodný rostlinný tuk. Pro pestrost používám i bílý jogurt a ovoce.
Od šestého měsíce se kaše v nejrůznějších obměnách stala pravidelnou večeří, kterou podávám před koupáním. Po koupání vždy ještě kojím.
- krok: maso
Konečně to výživově nejdůležitější – maso. Nejvíce železa obsahuje maso červené – čím červenější tím lepší. Naprostý vítěz v objemu železa jsou játra. S ohledem na vysoký podíl vitaminu A je do jídelníčku zařazuju jen 2x do měsíce. Hovězí, telecí, jehněcí je určitě dobrou volbou. Samozřejmě kuře, krůta, králík, ryba… také neudělají špatnou službu. Důležité je, aby jídelníček byl pestrý a to platí nejen u výběru druhu masa.
Dítě by v jídelníčku mělo mít maso každý den. Jednou týdně je možné nahradit vejcem. I vejce je samozřejmě alergen. Často proto bývá doporučeno dávat dítěti jen žloutek. Mým cílem však bylo alergeny zkoušet a do jídelníčku zařazovat. Ani v tomto případě se naštěstí žádná reakce neobjevila.
Malé děti ještě nemají dostatečně vyvinuté ledviny, proto je potřeba nakládat s bílkovinami rozumně (vejce je na bílkoviny bohaté, proto se doporučuje jen v případě, kdy v daný den dítě nekonzumuje maso).
| Doporučený denní příjem masa | Počátek příkrmů | Od 7. měsíce | Od. 8. měsíce |
| 20g | 35g | 40g |
Železo je samozřejmě obsaženo i v zelenině, jeho vstřebatelnost je však zásadně nižší. Zelenina bohatá na železo: červená řepa, brokolice, mangold, chřest, celer, zelí, hlávkový salát, špenát.
Od šestého měsíce jsou maso-zeleninové příkrmy ve všech možných variantách pravidelným obědem. Hned po jeho dojedení vždy ještě kojím, takže se nejedná o plnou náhradu celého jídla.
- krok: ovoce
Někdo s ovocem začíná. Mně přišlo logické doporučení zařadit ho jako poslední složku, protože jeho sladká a tím výborná chuť by děti mohla odrazovat od ochutnávání nesladkého.
Stejně jako u všech složek stravy, nejen pro děti platí, že nejlepší možná volba jsou sezónní, lokální suroviny. Sama jsem však milovníkem i exotických chutí a proto jsem zařadila banán (kterým velmi ráda sladím i při pečení pro dospěláky), mango a avokádo. Toto měkké ovoce jsem nevařila, hrušky, jablka, blumy… jsem povařila v trošce vody a následně rozmixovala.
Od šestého měsíce je ovoce každodenní dopolední svačina. I v tomto případě vždy po jídle ještě kojím.
Příprava a uchovávání
Co pro mě bylo a je zásadní, je snaha o minimalizaci příjmu průmyslově zpracovaných potravin. Bylo prokázáno, že mění střevní mikrobiom a zvyšují tak náchylnost k civilizačním chorobám. Ikdyž příkrmy pro nejmenší děti podléhají vysokým nárokům na kvalitu, pořád každá sklenička chutná stejně, což se vám u domácí přesnídávky nestane. Zároveň je pro mě nepochopitelné, že hlavní složkou maso-zeleninového příkrmu je voda a následně je zahuštěn škrobem. Co mě jen utvrzuje v mém přesvědčení jsou maminky v mém okolí, které mi říkají „po ochutnání skleničky/kapsičky už mi nechce jíst domácí, jen ty kupované“.
Vařit ale každý den malinké porce mi přišlo jako zbytečný žrout času. Proto jsem zpočátku uvařené příkrmy zamrazovala do silikonových formiček podobným tvořítkům na led. Během 6. měsíce, kdy se porce zvětšovaly a přidávalo se maso, jsem se rozhodla pro domácí zavařování. Obrovskou výhodou je, že skleničky nemusejí být uchovány v chladu a dá se s nimi tak jednoduše cestovat. Zároveň si během jednoho večera připravíte obědy na celý měsíc.
Co se týče přípravy, preferuji vaření v páře a to jak zeleniny tak i masa. Další vhodnou přípravou masa je dušení v malém množství vody. Zeleninu typu batát, dýně, lilek.. peču v troubě.
Následně vše rozmixuji (později jen rozmačkám a postupně nechávám malé kousky), přidám řepkový olej a kombinuji dle chuti.
Jíst lžičkou Justinu vyloženě bavilo, od druhého dne se pro ni natahovala a cpala si jí sama do pusy. Čas od času jsem jí dala do ruky větší kus uvařené zeleniny. Celkem se mi líbila metoda „finger food“ (jídlo do tlapky), ale lžička u nás nakonec vyhrála.
A co vy a příkrmy v prvním roce vaší ratolesti? Pokud jste si čímkoliv nejistí, neváhejte mi zavolat nebo napsat 😉